Akta-Rez

Tento zápas se hrál za strašného ledového deště. Zemi i trávu bičovaly nemilosrdné prsty lijavce jako devítiocasá kočka záda marocké otrokyně. Dříve než posádka nastoupila k zápasu, byla promočená od hlavy až k patě. Vzhledem k prudkému dešti jsem stěží rozeznával jejich hrdinné postavy, které se více než s balonem či piráty, rvaly s větrem a bouří. Jeden z nich se zaskvěl výjimečně přesnou střelbou, jeho jméno bylo Michallo. Další zkušený střelec byl Jančí zvaný Strašný kapitán jednooký Ladislav. Byli tam jistě další, pokud se neutopili v dešti, žijí dodnes. Celkově byl výkon posádky podprůměrný, hlavně jeden mezek, sotva vyučený holobrádek to tam kazil, říkali mu Pavel. Bylo znát, že posádka zapomněla na dril a mokrý míč na palubě klouzal jak čert. Nakonec však zvítězil trénink a návyky získané v minulosti a šarvátka skončila jasným vítězstvím.